LegalizeHistorie novel
Zákon České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
60 verzí
· 1992-12-21
2025-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2025-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2025-04-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2025-02-28
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2024-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2024-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2023-09-22
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2023-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2022-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2022-08-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2022-01-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2021-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2021-08-01
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2021-04-09
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-07-29
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-05-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-03-26
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2017-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2017-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2015-08-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2014-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2014-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2013-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2013-10-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2012-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2012-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-11-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-07-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2010-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2010-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2009-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2009-10-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2008-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2007-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-07-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-03-07
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2005-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2005-03-29
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2004-07-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
Změny ze dne 2004-07-31
@@ -72,15 +72,13 @@
- a) vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
- b) je uveden v odstavci 7 nebo 8,
- b) je uveden v odstavci 7,
- c) zdržuje se dlouhodobě v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn a postupuje podle zvláštního zákona.^11)
(6) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle předchozích odstavců, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.
(7) Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je po celé rozhodné období plátcem pojistného i stát,^13) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c); ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.
(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
(7) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
- a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení;^12)
@@ -90,23 +88,25 @@
- d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
- e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.
(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud
(8) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud
- a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,
- b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,^15)
- c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,^13) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).
(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,^16) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
(11) Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.
(13) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů^16a) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem.
(14) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a příslušné zdravotní pojišťovny tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
- c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,^13) nebo osobou uvedenou v odstavci 7 písm. a) až c).
(9) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,^16) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
(10) Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.
(12) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů^16a) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem.
(13) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a příslušné zdravotní pojišťovny tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
##### § 3a
@@ -114,23 +114,23 @@
(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. Výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok vyhlašuje na základě údajů Českého statistického úřadu Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů sdělením.
(3) Je-li osobou samostatně výdělečně činnou osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát,^13) je u ní vyměřovacím základem 35 % částky před rokem 2004, 40 % částky v roce 2004, 45 % částky v roce 2005 a od roku 2006 50 % částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu dvanáctinásobek částky, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), pokud tyto skutečnosti současně trvají po celé rozhodné období. Pokud samostatná výdělečná činnost netrvala po celé rozhodné období nebo jestliže se osoba samostatně výdělečně činná stala, popřípadě přestala být osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát^13) v průběhu rozhodného období, je vyměřovacím základem 35 % částky před rokem 2004, 40 % částky v roce 2004, 45 % částky v roce 2005 a od roku 2006 50 % částky přesahující po odpočtu výdajů takový násobek částky, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), který odpovídá počtu kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc trvaly uvedené skutečnosti současně. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.
(4) Minimální vyměřovací základ neplatí dále pro osobu
- a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c),
(3) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu
- a) uvedenou v § 3 odst. 7 písm. a) až c),
- b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
- c) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
(5) Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná
(4) Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná
- a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období,
- b) byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské,
- c) se stala osobou uvedenou v odstavci 3 nebo 4,
- c) se stala osobou uvedenou v odstavci 3,
pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.
@@ -210,7 +210,7 @@
#### Odvod pojistného při souběhu příjmů
Má-li pojištěnec současně více příjmů podle § 3 nebo § 3a, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů. Je-li za pojištěnce uvedeného v první větě plátcem pojistného i stát,^13) může si tento pojištěnec upravit vyměřovací základ za jeden kalendářní měsíc podle § 3 odst. 7 nebo podle § 3a odst. 3 pouze u jednoho z těchto příjmů.
Má-li pojištěnec současně více příjmů podle § 3 nebo § 3a, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů.
##### § 14
2004-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2003-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2002-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2002-02-07
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2001-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2000-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2000-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1998-06-29
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1997-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1996-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1995-04-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1994-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1994-03-20
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1993-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1993-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1992-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu