LegalizeHistorie novel
Zákon České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
60 verzí
· 1992-12-21
2025-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2025-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2025-04-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2025-02-28
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2024-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2024-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2023-09-22
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2023-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2022-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2022-08-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2022-01-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2021-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2021-08-01
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2021-04-09
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-07-29
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-05-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-03-26
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2017-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2017-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2015-08-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2014-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2014-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2013-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2013-10-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2012-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2012-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-11-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-07-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2010-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2010-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2009-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2009-10-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2008-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2007-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-07-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-03-07
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2005-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2005-03-29
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2004-07-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2004-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2003-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
Změny ze dne 2003-12-31
@@ -104,13 +104,17 @@
(11) Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.
(13) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů^16a) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem.
(14) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a příslušné zdravotní pojišťovny tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
##### § 3a
(1) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti^17) po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.^18) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech;^19) u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.^19) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,^20) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu^21) z této činnosti. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu, považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč.
(3) Je-li osobou samostatně výdělečně činnou osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát,^13) je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu dvanáctinásobek částky, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), pokud tyto skutečnosti současně trvají po celé rozhodné období. Pokud samostatná výdělečná činnost netrvala po celé rozhodné období nebo jestliže se osoba samostatně výdělečně činná stala, popřípadě přestala být osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát^13) v průběhu rozhodného období, je vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po odpočtu výdajů takový násobek částky, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), který odpovídá počtu kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc trvaly uvedené skutečnosti současně. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.
(1) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti^17) před rokem 2004, 40 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.^18) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech;^19) u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.^19) U osoby samostatně výdělečně činné, která vede účetnictví,^20) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu^21) z této činnosti. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu, považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. Výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok vyhlašuje na základě údajů Českého statistického úřadu Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů sdělením.
(3) Je-li osobou samostatně výdělečně činnou osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát,^13) je u ní vyměřovacím základem 35 % částky před rokem 2004, 40 % částky v roce 2004, 45 % částky v roce 2005 a od roku 2006 50 % částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu dvanáctinásobek částky, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), pokud tyto skutečnosti současně trvají po celé rozhodné období. Pokud samostatná výdělečná činnost netrvala po celé rozhodné období nebo jestliže se osoba samostatně výdělečně činná stala, popřípadě přestala být osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát^13) v průběhu rozhodného období, je vyměřovacím základem 35 % částky před rokem 2004, 40 % částky v roce 2004, 45 % částky v roce 2005 a od roku 2006 50 % částky přesahující po odpočtu výdajů takový násobek částky, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), který odpovídá počtu kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc trvaly uvedené skutečnosti současně. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.
(4) Minimální vyměřovací základ neplatí dále pro osobu
@@ -618,6 +622,8 @@
^16) § 129 a 130 zákoníku práce.
^16a) § 5 písm. a) bod 14 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 424/2003 Sb.
^17) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^18) § 7 odst. 8 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
2002-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2002-02-07
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2001-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2000-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2000-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1998-06-29
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1997-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1996-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1995-04-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1994-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1994-03-20
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1993-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1993-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1992-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu