Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997)
| ηrel | 0,00 | 0,10 | 0,20 | 0,30 | 0,40 | 0,50 | 0,60 | 0,70 | 0,80 | 0,90 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1,1 | 0,098 | 0,106 | 0,115 | 0,125 | 0,134 | 0,143 | 0,152 | 0,161 | 0,170 | 0,180 |
| 1,2 | 0,189 | 0,198 | 0,207 | 0,216 | 0,225 | 0,233 | 0,242 | 0,250 | 0,259 | 0,268 |
| 1,3 | 0,276 | 0,285 | 0,293 | 0,302 | 0,310 | 0,318 | 0,326 | 0,334 | 0,342 | 0,350 |
| 1,4 | 0,358 | 0,367 | 0,375 | 0,383 | 0,391 | 0,399 | 0,407 | 0,414 | 0,422 | 0,430 |
| 1,5 | 0,437 | 0,445 | 0,453 | 0,460 | 0,468 | 0,476 | 0,484 | 0,491 | 0,499 | 0,507 |
| 1,6 | 0,515 | 0,522 | 0,529 | 0,536 | 0,544 | 0,551 | 0,558 | 0,566 | 0,573 | 0,580 |
| 1,7 | 0,587 | 0,595 | 0,602 | 0,608 | 0,615 | 0,622 | 0,629 | 0,636 | 0,642 | 0,649 |
| 1,8 | 0,656 | 0,663 | 0,670 | 0,677 | 0,683 | 0,690 | 0,697 | 0,704 | 0,710 | 0,717 |
| 1,9 | 0,723 | 0,730 | 0,736 | 0,743 | 0,749 | 0,756 | 0,762 | 0,769 | 0,775 | 0,782 |
| 2,0 | 0,788 | 0,795 | 0,802 | 0,809 | 0,815 | 0,821 | 0,827 | 0,833 | 0,840 | 0,846 |
| 2,1 | 0,852 | 0,858 | 0,864 | 0,870 | 0,876 | 0,882 | 0,888 | 0,894 | 0,900 | 0,906 |
| 2,2 | 0,912 | 0,918 | 0,924 | 0,929 | 0,935 | 0,941 | 0,948 | 0,953 | 0,959 | 0,965 |
| 2,3 | 0,971 | 0,976 | 0,983 | 0,988 | 0,994 | 1,000 | 1,006 | 1,011 | 1,017 | 1,022 |
| 2,4 | 1,028 | 1,033 | 1,039 | 1,044 | 1,050 | 1,056 | 1,061 | 1,067 | 1,072 | 1,078 |
| 2,5 | 1,083 | 1,089 | 1,094 | 1,100 | 1,105 | 1,111 | 1,116 | 1,121 | 1,126 | 1,131 |
| 2,6 | 1,137 | 1,142 | 1,147 | 1,153 | 1,158 | 1,163 | 1,169 | 1,174 | 1,179 | 1,184 |
| 2,7 | 1,190 | 1,195 | 1,200 | 1,205 | 1,210 | 1,215 | 1,220 | 1,225 | 1,230 | 1,235 |
| 2,8 | 1,240 | 1,245 | 1,250 | 1,255 | 1,260 | 1,265 | 1,270 | 1,275 | 1,280 | 1,285 |
| 2,9 | 1,290 | 1,295 | 1,300 | 1,305 | 1,310 | 1,314 | 1,319 | 1,324 | 1,329 | 1,333 |
| 3,0 | 1,338 | 1,343 | 1,348 | 1,352 | 1,357 | 1,362 | 1,367 | 1,371 | 1,376 | 1,381 |
| 3,1 | 1,386 | 1,390 | 1,395 | 1,400 | 1,405 | 1,409 | 1,414 | 1,418 | 1,423 | 1,427 |
| 3,2 | 1,432 | 1,436 | 1,441 | 1,446 | 1,450 | 1,455 | 1,459 | 4,464 | 1,468 | 1,473 |
| 3,3 | 1,477 | 1,482 | 1,486 | 1,491 | 1,496 | 1,500 | 1,504 | 1,508 | 1,513 | 1,517 |
| 3,4 | 1,521 | 1,525 | 1,529 | 1,533 | 1,537 | 1,542 | 1,546 | 1,550 | 1,554 | 1,558 |
| 3,5 | 1,562 | 1,566 | 1,570 | 1,575 | 1,579 | 1,583 | 1,587 | 1,591 | 1,595 | 1,600 |
| 3,6 | 1,604 | 1,608 | 1,612 | 1,617 | 1,621 | 1,625 | 1,629 | 1,633 | 1,637 | 1,642 |
| 3,7 | 1,646 | 1,650 | 1,654 | 1,658 | 1,662 | 1,666 | 1,671 | 1,675 | 1,679 | 1,683 |
| 3,8 | 1,687 | 1,691 | 1,695 | 1,700 | 1,704 | 1,708 | 1,712 | 1,715 | 1,719 | 1,723 |
| 3,9 | 1,727 | 1,731 | 1,735 | 1,739 | 1,742 | 1,746 | 1,750 | 1,754 | 1,758 | 1,762 |
| 4,0 | 1,765 | 1,769 | 1,773 | 1,777 | 1,781 | 1,785 | 1,789 | 1,792 | 1,796 | 1,800 |
| 4,1 | 1,804 | 1,808 | 1,811 | 1,815 | 1,819 | 1,822 | 1,826 | 1,830 | 1,833 | 1,837 |
| 4,2 | 1,841 | 1,845 | 1,848 | 1,852 | 1,856 | 1,859 | 1,863 | 1,867 | 1,870 | 1,874 |
| 4,3 | 1,878 | 1,882 | 1,885 | 1,889 | 1,893 | 1,896 | 1,900 | 1,904 | 1,907 | 1,911 |
| 4,4 | 1,914 | 1,918 | 1,921 | 1,925 | 1,929 | 1,932 | 1,936 | 1,939 | 1,943 | 1,946 |
| 4,5 | 1,950 | 1,954 | 1,957 | 1,961 | 1,964 | 1,968 | 1,971 | 1,975 | 1,979 | 1,982 |
| 4,6 | 1,986 | 1,989 | 1,993 | 1,996 | 2,000 | 2,003 | 2,007 | 2,010 | 2,013 | 2,017 |
| 4,7 | 2,020 | 2,023 | 2,027 | 2,030 | 2,033 | 2,037 | 2,040 | 2,043 | 2,047 | 2,050 |
| 4,8 | 2,053 | 2,057 | 2,060 | 2,063 | 2,067 | 2,070 | 2,073 | 2,077 | 2,080 | 2,083 |
| 4,9 | 2,087 | 2,090 | 2,093 | 2,097 | 2,100 | 2,103 | 2,107 | 2,110 | 2,113 | 2,116 |
| 5,0 | 2,119 | 2,122 | 2,125 | 2,129 | 2,132 | 2,135 | 2,139 | 2,142 | 2,145 | 2,148 |
| 5,1 | 2,151 | 2,154 | 2,158 | 2,160 | 2,164 | 2,167 | 2,170 | 2,173 | 2,176 | 2,180 |
| 5,2 | 2,183 | 2,186 | 2,190 | 2,192 | 2,195 | 2,197 | 2,200 | 2,203 | 2,206 | 2,209 |
| 5,3 | 2,212 | 2,215 | 2,218 | 2,221 | 2,224 | 2,227 | 2,230 | 2,233 | 2,236 | 2,240 |
| 5,4 | 2,243 | 2,246 | 2,249 | 2,252 | 2,255 | 2,258 | 2,261 | 2,264 | 2,267 | 2,270 |
| 5,5 | 2,273 | 2,276 | 2,279 | 2,282 | 2,285 | 2,288 | 2,291 | 2,294 | 2,297 | 2,300 |
| 5,6 | 2,303 | 2,306 | 2,309 | 2,312 | 2,315 | 2,318 | 2,320 | 2,324 | 2,326 | 2,329 |
| 5,7 | 2,332 | 2,335 | 2,338 | 2,341 | 2,344 | 2,347 | 2,350 | 2,353 | 2,355 | 2,358 |
| 5,8 | 2,361 | 2,364 | 2,367 | 2,370 | 2,373 | 2,376 | 2,379 | 2,382 | 2,384 | 2,387 |
| 5,9 | 2,390 | 2,393 | 2,396 | 2,400 | 2,403 | 2,405 | 2,408 | 2,411 | 2,414 | 2,417 |
| 6,0 | 2,419 | 2,422 | 2,425 | 2,428 | 2,431 | 2,433 | 2,436 | 2,439 | 2,442 | 2,444 |
| 6,1 | 2,447 | 2,450 | 2,453 | 2,456 | 2,458 | 2,461 | 2,464 | 2,467 | 2,470 | 2,472 |
| 6,2 | 2,475 | 2,478 | 2,481 | 2,483 | 2,486 | 2,489 | 2,492 | 2,494 | 2,497 | 2,500 |
| 6,3 | 2,503 | 2,505 | 2,508 | 2,511 | 2,513 | 2,516 | 2,518 | 2,521 | 2,524 | 2,526 |
| 6,4 | 2,529 | 2,532 | 2,534 | 2,537 | 2,540 | 2,542 | 2,545 | 2,547 | 2,550 | 2,553 |
| 6,5 | 2,555 | 2,558 | 2,561 | 2,563 | 2,566 | 2,568 | 2,571 | 2,574 | 2,576 | 2,579 |
| 6,6 | 2,581 | 2,584 | 2,587 | 2,590 | 2,592 | 2,595 | 2,597 | 2,600 | 2,603 | 2,605 |
| 6,7 | 2,608 | 2,610 | 2,613 | 2,615 | 2,618 | 2,620 | 2,623 | 2,625 | 2,627 | 2,630 |
| 6,8 | 2,633 | 2,635 | 2,637 | 2,640 | 2,643 | 2,645 | 2,648 | 2,650 | 2,653 | 2,655 |
| 6,9 | 2,658 | 2,660 | 2,663 | 2,665 | 2,668 | 2,670 | 2,673 | 2,675 | 2,678 | 2,680 |
| 7,0 | 2,683 | 2,685 | 2,687 | 2,690 | 2,693 | 2,695 | 2,698 | 2,700 | 2,702 | 2,705 |
| 7,1 | 2,707 | 2,710 | 2,712 | 2,714 | 2,717 | 2,719 | 2,721 | 2,724 | 2,726 | 2,729 |
| 7,2 | 2,731 | 2,733 | 2,736 | 2,738 | 2,740 | 2,743 | 2,745 | 2,748 | 2,750 | 2,752 |
| 7,3 | 2,755 | 2,757 | 2,760 | 2,762 | 2,764 | 2,767 | 2,769 | 2,771 | 2,774 | 2,776 |
| 7,4 | 2,779 | 2,781 | 2,783 | 2,786 | 2,788 | 2,790 | 2,793 | 2,795 | 2,798 | 2,800 |
| 7,5 | 2,802 | 2,805 | 2,807 | 2,809 | 2,812 | 2,814 | 2,816 | 2,819 | 2,821 | 2,823 |
| 7,6 | 2,826 | 2,828 | 2,830 | 2,833 | 2,835 | 2,837 | 2,840 | 2,842 | 2,844 | 2,847 |
| 7,7 | 2,849 | 2,851 | 2,854 | 2,856 | 2,858 | 2,860 | 2,863 | 2,865 | 2,868 | 2,870 |
| 7,8 | 2,873 | 2,875 | 2,877 | 2,879 | 2,881 | 2,884 | 2,887 | 2,889 | 2,891 | 2,893 |
| 7,9 | 2,895 | 2,898 | 2,900 | 2,902 | 2,905 | 2,907 | 2,909 | 2,911 | 2,913 | 2,915 |
| 8,0 | 2,918 | 2,920 | 2,922 | 2,924 | 2,926 | 2,928 | 2,931 | 2,933 | 2,935 | 2,937 |
| 8,1 | 2,939 | 2,942 | 2,944 | 2,946 | 2,948 | 2,950 | 2,952 | 2,955 | 2,957 | 2,959 |
| 8,2 | 2,961 | 2,963 | 2,966 | 2,968 | 2,970 | 2,972 | 2,974 | 2,976 | 2,979 | 2,981 |
| 8,3 | 2,983 | 2,985 | 2,987 | 2,990 | 2,992 | 2,994 | 2,996 | 2,998 | 3,000 | 3,002 |
| 8,4 | 3,004 | 3,006 | 3,008 | 3,010 | 3,012 | 3,015 | 3,017 | 3,019 | 3,021 | 3,023 |
| 8,5 | 3,025 | 3,027 | 3,029 | 3,031 | 3,033 | 3,035 | 3,037 | 3,040 | 3,042 | 3,044 |
| 8,6 | 3,046 | 3,048 | 3,050 | 3,052 | 3,054 | 3,056 | 3,058 | 3,060 | 3,062 | 3,064 |
| 8,7 | 3,067 | 3,069 | 3,071 | 3,073 | 3,075 | 3,077 | 3,079 | 3,081 | 3,083 | 3,085 |
| 8,8 | 3,087 | 3,089 | 3,092 | 3,094 | 3,096 | 3,098 | 3,100 | 3,102 | 3,104 | 3,106 |
| 8,9 | 3,108 | 3,110 | 3,112 | 3,114 | 3,116 | 3,118 | 3,120 | 3,122 | 3,124 | 3,126 |
| 9,0 | 3,128 | 3,130 | 3,132 | 3,134 | 3,136 | 3,138 | 3,140 | 3,142 | 3,144 | 3,146 |
| 9,1 | 3,148 | 3,150 | 3,152 | 3,154 | 3,156 | 3,158 | 3,160 | 3,162 | 3,164 | 3,166 |
| 9,2 | 3,168 | 3,170 | 3,172 | 3,174 | 3,176 | 3,178 | 3,180 | 3,182 | 3,184 | 3,186 |
| 9,3 | 3,188 | 3,190 | 3,192 | 3,194 | 3,196 | 3,198 | 3,200 | 3,202 | 3,204 | 3,206 |
| 9,4 | 3,208 | 3,210 | 3,212 | 3,214 | 3,215 | 3,217 | 3,219 | 3,221 | 3,223 | 3,225 |
| 9,5 | 3,227 | 3,229 | 3,231 | 3,233 | 3,235 | 3,237 | 3,239 | 3,241 | 3,242 | 3,244 |
| 9,6 | 3,246 | 3,248 | 3,250 | 3,252 | 3,254 | 3,256 | 3,258 | 3,260 | 3,262 | 3,264 |
| 9,7 | 3,266 | 3,268 | 3,269 | 3,271 | 3,273 | 3,275 | 3,277 | 3,279 | 3,281 | 3,283 |
| 9,8 | 3,285 | 3,287 | 3,289 | 3,291 | 3,293 | 3,295 | 3,297 | 3,298 | 3,300 | 3,302 |
| 9,9 | 3,304 | 3,305 | 3,307 | 3,309 | 3,311 | 3,313 | 3,316 | 3,318 | 3,320 | 3,321 |
| 10 | 3,32 | 3,34 | 3,36 | 3,37 | 3,39 | 3,41 | 3,43 | 3,45 | 3,46 | 3,48 |
| 11 | 3,50 | 3,52 | 3,53 | 3,55 | 3,56 | 3,58 | 3,60 | 3,61 | 3,63 | 3,64 |
| 12 | 3,66 | 3,68 | 3,69 | 3,71 | 3,72 | 3,74 | 3,76 | 3,77 | 3,79 | 3,80 |
| 13 | 3,80 | 3,83 | 3,85 | 3,86 | 3,88 | 3,89 | 3,90 | 3,92 | 3,93 | 3,95 |
| 14 | 3,96 | 3,97 | 3,99 | 4,00 | 4,02 | 4,03 | 4,04 | 4,06 | 4,07 | 4,09 |
| 15 | 4,10 | 4,11 | 4,13 | 4,14 | 4,15 | 4,17 | 4,18 | 4,19 | 4,20 | 4,22 |
| 16 | 4,23 | 4,24 | 4,25 | 4,27 | 4,28 | 4,29 | 4,30 | 4,31 | 4,33 | 4,34 |
| 17 | 4,35 | 4,36 | 4,37 | 4,38 | 4,39 | 4,41 | 4,42 | 4,43 | 4,44 | 4,45 |
| 18 | 4,46 | 4,47 | 4,48 | 4,49 | 4,50 | 4,52 | 4,53 | 4,54 | 4,55 | 4,56 |
| 19 | 4,57 | 4,58 | 4,59 | 4,60 | 4,61 | 4,62 | 4,63 | 4,64 | 4,65 | 4,66 |
Cellulosum microcristallinum [image omitted]
Mikrokrystalická celulosa
[image omitted]
Je to čištěná, částečně depolymerizovaná celulosa připravená působením minerálních kyselin na alfa-celulosu, získanou jako buničinu z vláknitého rostlinného materiálu.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý jemný nebo zrnitý prášek. Je prakticky nerozpustná ve vodě, v acetonu, v ethanolu, v toluenu, ve zředěných kyselinách a v roztoku hydroxidu sodného (50 g/l).
Zkoušky totožnosti
A. Asi 10 mg se umístí na hodinové sklíčko a disperguje se ve 2 ml chloridu zinečnatého s jodem RS; látka se zbarví fialově modře.
B. 1,300 g se převede do 125ml kuželové baňky, přidá se 25,0 ml vody R a 25,0 ml hydroxidu di(ethylendiamin)měďnatého 1 mol/l RS. Obsah baňky se ihned probublá dusíkem R, baňka se uzavře a třepe se do úplného rozpuštění směsi. 7,0 ml se převede do vhodného kapilárního viskozimetru (2.2.9). Roztok se ustaluje při (25 ± 0,1) °C nejméně po dobu 5 min. Zaznamená se čas průtoku t1 v sekundách mezi dvěma značkami na viskozimetru. Vypočítá se kinematická viskozita v, roztoku podle vzorce:
t1k1,
v němž značí:
k1 - konstantu viskozimetru.
Hydroxid di(ethylendiamin)měďnatý 1 mol/l RS se zředí na vhodný objem stejným objemovým dílem vody R a měří se průtokový čas t2 v sekundách za použití vhodného kapilárního viskozimetru. Vypočítá se kinematická viskozita v2 rozpouštědla podle vzorce:
t2k2,
v němž značí:
k2 - konstantu viskozimetru.
Stanoví se relativní viskozita ηrel zkoušené látky podle vzorce:
η1/η2.
Stanoví se vnitřní viskozita [η]c interpolací pomocí tabulky vnitřní viskozity (viz článek Cellulosi pulvis). Vypočítá se stupeň polymerizace P pomocí vzorce:
95ηcm100-b/100,
v němž značí:
m - navážku zkoušené látky v gramech,
b - ztrátu sušením v procentech.
Stupeň polymerizace je nejvýše 350.
Zkoušky na čistotu
Rozpustnost. 50 mg se rozpustí v 10 ml zkoumadla tetraaminměďnatého RS; látka se rozpustí beze zbytku.
Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 7,5; měří se supernatantní tekutina získaná centrifugací suspenze připravené třepáním 5 g se 40 ml vody prosté oxidu uhličitého R po dobu 20 min.
Látky rozpustné v etheru. Připraví se sloupec naplněním 10,0 g do trubice o vnitřním průměru 20 mm. Sloupcem se nechá prokapávat 50 ml etheru prostého peroxidických látek R. Eluát se odpaří do sucha. Zbytek váží nejvýše 5,0 mg (0,05 %).
Látky rozpustné ve vodě. 5,0 g se protřepává 10 min s 80 ml vody R a zfiltruje se za použití vakua do předem zvážené baňky. Filtrát se odpaří na vodní lázni do sucha a odparek se 1 h suší při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 12,5 mg (0,25 %).
Škrob. K 10 g se přidá 90 ml vody R, 5 min se vaří a ještě za horka se zfiltruje. Po ochlazení se přidá 0,1 ml jodu 0,05 mol/l RS; nevznikne modré zbarvení.
Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 6,0 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Mikrobiální znečištění (2.6.12). Nejvýše 103 živých aerobních mikroorganismů z toho nejvýše 102 hub, v gramu; stanoví se plotnovou metodou. Vyhovuje zkoušce na nepřítomnost Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus a Salmonella (2.6.13).
Centaurii herba [image omitted]
Zeměžlučová nať
Synonymum. Herba centaurii
Je to celá nebo řezaná, usušená kvetoucí nať druhu Centaurium erythraea RAFN (synonyma: Centaurium minus MOENCH, Centaurium umbellatum GILIB., Erythraea centaurium (L.) PERS).
Vlastnosti
Droga intenzivně hořké chuti.
Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.
Zkoušky totožnosti
A. Stonek dutý, válcovitý, světle zelený až hnědý, podélně rýhovaný, jen v horní části větvený. Listy přisedlé, celokrajné, vstřícné, podlouhle vejčité až kopinaté, až 3 cm dlouhé; na obou stranách lysé, zelené až hnědavě zelené. Květy uspořádány ve vrcholíkovitých vidlanech. Kalich pětičetný, zelený, kališní ušty kopinaté. Koruna pětičetná, řepicovitá, růžově červená, korunní cípy asi 5 mm až 8 mm dlouhé, korunní trubka bělavá. Koruna delší než kalich. Tyčinek pět, nitky srostlé s korunou. Semeník svrchní s krátkou čnělkou a široce dvojklannou bliznou. Válcovitá tobolka asi 7 mm až 10 mm dlouhá, s četnými malými, hnědými semeny.
B. Droga se upráškuje (355). Prášek je zelenožlutý až nahnědlý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: četné úlomky stonku se sklerenchymatickými vlákny a šroubovitě, síťovitě a tečkovaně ztlustlými cévami s úzkým luminem; buňky dřeně pravoúhlé s tečkovanými stěnami; úlomky listů s buňkami pokožky vlnitě zprohýbanými, anizocytickými průduchy (2.8.3) a buňkami mezofylu s různými krystaly šťavelanu vápenatého; úlomky kalicha a koruny s buňkami pokožky tupě papilózními a s kutikulou paprsčitě zvrásněnou; části endothecia se síťovitě nebo žebříčkovitě ztlustlými stěnami; pylová zrna zaobleně trojhranná až oválná, žlutá, o průměru asi 30 μm, s jemně zrnitou exinou a třemi klíčními póry; úlomky stěn tobolky složené ze vzájemně se křížících vrstev vláknitých buněk; malá, žlutohnědá semena s vyniklou tmavohnědou, síťovitou strukturou, tvořenou hrubými bočními stěnami buněk pokožky.
C. Provede se tenkovrstvá chromatogramie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF254R.
Zkoušený roztok. 1,0 g práškované drogy (500) se smíchá s 20 ml methanolu R a zahřívá se 10 min pod zpětným chladičem. Po ochlazení se zfiltruje.
Porovnávací roztok. 10 mg rutinu R se rozpustí v 10 ml methanolu R.
Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny octové ledové R a ethylacetatu R (16 + 16 + 69) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší v proudu studeného vzduchu a vyvíjí se stejným způsobem ještě jednou. Usuší se v proudu studeného vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna (swertiamarin) na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být patrné i další velmi slabě zbarvené skvrny. Vrstva se postříká anisaldehydem RS, suší se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je žlutohnědá skvrna (rutin). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je skvrna swertiamarinu zbarvena hnědě, těsně nad ní je slabá, nažloutlá skvrna, mezi touto skvrnou a čelem chromatogramu je několik většinou šedých, velmi slabě zbarvených skvrn, na čele chromatogramu je červenofialová skvrna. Pod skvrnou swertiamarinu je intenzivní, slabě difuzní žlutá skvrna. Vrstva se pozoruje v ultrafialovém světle při 365 nm. Skvrna swertiamarinu na chromatogramu zkoušeného roztoku je intenzivně hnědá až hnědožlutá, těsně nad ní je světle zelená až žlutozelená skvrna, mezi touto skvrnou a čelem chromatogramu je několik namodralých nebo nažloutlých skvrn, čelo chromatogramu je zbarveno slabě červenofialově. Pod skvrnou swertiamarinu jsou intenzivní světle zelené až žlutozelené skvrny a slabě zbarvené, nahnědlé skvrny.
Zkoušky na čistotu
Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 3 %.
Číslo hořkosti. Nejméně 2000. Provádí se srovnáním s chininiumchloridem, jehož číslo hořkosti je 200 000. Číslo hořkosti je definováno jako reciproká hodnota zředění, které chutná ještě hořce.
Základní roztok chininiumchloridu. 0,100 g chininiumchloridu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.
Zkoušený roztok. 1,00 g práškované drogy (710) se přelije 1000 ml vroucí vody R a za nepřetržitého míchání se zahřívá 30 min na vodní lázni. Po ochlazení se zředí vodou R na 1000 ml. Důkladně se promíchá a pak se zfiltruje, prvních 20 ml filtrátu se odstraní.
Připraví se řada porovnávacích roztoků tak, že v první zkumavce je 4,2 ml základního roztoku chininiumchloridu a v každé následující zkumavce se objem tohoto roztoku zvyšuje o 0,2 ml až do konečného objemu 5,8 ml. Objem každé zkumavky se zředí vodou R na 10,0 ml. Určí se roztok nejnižší koncentrace, který chutná ještě hořce. 10,0 ml roztoku nejnižší koncentrace se převaluje v ústech 30 s tak, aby roztok přišel do styku s kořenem jazyka. Jestliže roztok nechutná hořce, vyplivne se a po 1 min se ústa vypláchnou vodou. Po 10 min se zkouší stejným způsobem roztok následující vyšší koncentrace.
Korekční faktor k se vypočítá ze vztahu:
5,00n,
v němž značí:
n - počet ml základního roztoku chininiumchloridu, který chutnal ještě hořce.
10/k: ml zkoušeného roztoku se zředí vodou R na 20,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku chutná hořce.
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 6,0 %.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněna před světlem.
Cera alba [image omitted]
Bílý vosk
| CAS 8012-89-3 |
|---|
Je to včelí vosk získaný bělením žlutého včelího vosku.
Vlastnosti
Bílé nebo nažloutlé kousky nebo destičky, v tenké vrstvě průsvitné, na lomu jemně zrnité, matné, nikoli krystalické; zahřátím v dlani měkne a stává se tvárným. Pach nevýrazný, medový, jemnější než u žlutého vosku, nikdy není žluklý. Vosk bez chuti, nelepí se na zuby.
Je prakticky nerozpustný ve vodě; částečně se rozpouští v horkém lihu 90% (V/V) a v etheru, za horka se rozpouští v mastných olejích a silicích.
Relativní hustota je asi 0,96.
Zkoušky totožnosti
Teplota skápnutí (2.2.17). 61 °C až 65 °C. Zkoušená látka se rozpustí zahřátím na vodní lázni, nalije se na skleněnou desku a nechá se vychladnout na polotuhou hmotu. Kovový kelímek se vtlačí širším koncem do zkoušené látky, postup se opakuje tak dlouho, dokud není zkoušená látka vytlačována úzkým otvorem. Přebytek vosku se odstraní kopistkou a dovnitř se okamžitě vloží teploměr. Vytlačený vosk se odstraní. Po 12 h stání při obyčejné teplotě se stanoví teplota skápnutí.
Číslo kyselosti. 17 až 24. 2,00 g se v 250ml kuželové baňce smíchají s 40 ml xylenu R, přidá se několik varných kamínků a zahřívá se pod zpětným chladičem do rozpuštění. Přidá se 20 ml lihu 96% R, 0,5 ml fenolftaleinu RS1 a ještě horký roztok se titruje hydroxidem draselným v lihu 0,5 mol/l VS až do vzniku červeného zbarvení, které je stálé nejméně 10 s. Provede se slepá zkouška.
Číslo kyselosti se vypočítá podle vzorce:
x=28,05.n1-n2m,
v němž značí:
n1 - spotřebu hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS v mililitrech (vlastní stanovení),
n2 - spotřebu hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS v mililitrech (slepá zkouška),
m - navážku zkoušené látky v gramech.
Číslo esterové (2.5.2). 70 až 80.
Poměr čísel. Poměr čísla esterového k číslu kyselosti je 3,3 až 4,3.
Číslo zmýdelnění. 87 až 104. 2,00 g se v 250ml kuželové baňce smíchají s 30 ml směsi stejných objemových dílů xylenu R a lihu 96% R, přidá se několik varných kamínků a zahřívá se pod zpětným chladičem do rozpuštění. Přidá se 25,0 ml hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS a vaří se 3 h pod zpětným chladičem. Přidá se 1 ml fenolftaleinu RS1; ještě horký roztok se ihned titruje kyselinou chlorovodíkovou 0,5 mol/l VS. Roztok se během titrace několikrát zahřeje k varu. Provede se slepá zkouška.
Číslo zmýdelnění se vypočítá podle vzorce:
x=28,05.n2-n1m,
v němž značí:
n1 - spotřebu kyseliny chlorovodíkové 0,5 mol/l PS v mililitrech (vlastní stanovení),
n2 - spotřebu kyseliny chlorovodíkové 0,5 mol/l PS v mililitrech (slepá zkouška),
m - navážku zkoušené látky v gramech.
Ceresin, parafíny a některé další vosky. 3,0 g se v baňce na 100 ml smíchají s 30 ml roztoku hydroxidu draselného R (40 g/l) v lihu 96% prostém aldehydů R a mírně se vaří 2 h pod zpětným chladičem. Zpětný chladič se odstraní a do baňky se ihned vloží teploměr. Baňka se vloží do vody 80 °C teplé a za stálého míchání se roztok nechá chladnout. Při teplotě vyšší než 65 °C nevzniká sraženina; roztok může opalizovat.
Glycerol a jiné polyoly. 0,20 g se smíchá s 10 ml hydroxidu draselného v lihu RS a zahřívá se 30 min ve vodní lázni pod zpětným chladičem. Pak se přidá 50 ml kyseliny sírové zředěné RS; po ochlazení se zfiltruje. Baňka i filtr se promyjí kyselinou sírovou zředěnou RS. Spojené filtráty a promývací tekutiny se zředí kyselinou sírovou zředěnou RS na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se ve zkumavce smíchá s 0,5 ml roztoku jodistanu sodného R (10,7 g/l) a nechá se 5 min stát. Přidá se 1,0 ml fuchsinu RS. Případně vzniklá sraženina zmizí. Zkumavka se vloží do kádinky naplněné vodou 40 °C teplou. Nechá se chladnout a pozoruje se 10 min až 15 min. Modrofialové zbarvení zkoušeného roztoku není intenzivnější než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 1,0 ml roztoku glycerolu R (0,01 g/l) v kyselině sírové zředěné RS (0,5 %, počítáno jako glycerol).
Cera carnauba [image omitted]
Karnaubský vosk
| CAS 8015-86-9 |
|---|
Je to čištěný vosk získaný z listů druhu Copernicia cerifera MART.
Vlastnosti
Světle žlutý nebo žlutý prášek, vločky nebo tuhá hmota. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%, dobře rozpustný v horkém ethylacetatu a xylenu.
Relativní hustota je asi 0,97.
Zkoušky totožnosti
Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí zahřátím v 5 ml chloroformu R. Použije se horký roztok.
Porovnávací roztok. 5 mg mentholu R, 5 μl menthylacetatu R a 5 mg thymolu R se rozpustí v 10 ml toluenu R.
Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) 30 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a chloroformu R (2 + 98) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu. Postříká se čerstvě připraveným roztokem kyseliny fosfomolybdenové R (200 g/l) v lihu 96% R (asi 20 ml na desku 200 x 200 mm) a suší se 10 min až 15 min při 100 °C až 105 °C. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je ve spodní části tmavomodrá skvrna (menthol) a nad ní načervenalá skvrna (thymol); v horní části tmavomodrá skvrna (menthylacetat). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je patrna intenzivní modrá skvrna (triakontanol = melissylol) v poloze vymezené skvrnami thymolu a mentholu na chromatogramu porovnávacího roztoku. Další modré skvrny jsou v horní části chromatogramu zkoušeného roztoku v poloze vymezené skvrnami menthylacetatu a thymolu na chromatogramu porovnávacího roztoku; nad těmito skvrnami jsou další skvrny; skvrna s nejvyšší hodnotou RF je velmi intenzivní. Pod skvrnou triakontalu jsou četné, nevýrazné skvrny; start je zbarven modře.
Zkoušky na čistotu
Vzhled roztoku. 0,10 g se rozpustí zahřátím v chloroformu R a zředí se jím na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než roztok dichromanu draselného R (0,05 g/l) (2.2.2, Metoda II).
Teplota tání (2.2.15). 80 °C až 88 °C. Zkoušená látka se opatrně roztaví na vodní lázni a naplní se do otevřených skleněných kapilár. Kapiláry se pak nechají stát 24 h při teplotě nepřevyšující 10 °C nebo 2 h při 0 °C.
Číslo kyselosti. 2 až 7. 2,000 g se v 250ml kuželové baňce smíchají se 40 ml xylenu R, přidá se několik skleněných kuliček a zahřívá se pod zpětným chladičem až do úplného rozpuštění. Přidá se 20 ml lihu 96% R a 1 ml fenolftaleinu RS1 a horký roztok se titruje hydroxidem draselným v lihu 0,5 mol/l VS do vzniku růžového zbarvení, které je stálé nejméně 10 s. Provede se slepá zkouška. Číslo kyselosti se vypočítá podle vztahu:
28,05.n1-n2m,
v němž značí:
m - navážku zkoušené látky v gramech,
n1 - spotřebu hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS v mililitrech,
n2 - spotřebu hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS při slepé zkoušce v mililitrech.
Číslo zmýdelnění. 78 až 95. Ztitrovaný roztok ze zkoušky Číslo kyselosti se smíchá s 20,0 ml hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS a vaří se 3 h pod zpětným chladičem. Přidá se 1 ml fenolftaleinu RS1 a ještě horký červeně zbarvený roztok se ihned titruje kyselinou chlorovodíkovou 0,5 mol/l VS do odbarvení. Roztok se znovu zahřeje k varu, a je-li třeba, pokračuje se v titraci; postup se opakuje tak dlouho, dokud se mění zbarvení roztoku při zahřívání. Provede se slepá zkouška. Číslo zmýdelnění se vypočítá podle vztahu:
28,05.n4-n3m+číslo kyselosti,
v němž značí:
m - navážku zkoušené látky v gramech,
n3 - spotřebu kyseliny chlorovodíkové 0,5 mol/l PS v mililitrech,
n4 - spotřebu kyseliny chlorovodíkové 0,5 mol/l VS při slepé zkoušce v mililitrech.
Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 0,25 %; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.
Uchovávání
Chráněn před světlem.
Cera flava [image omitted]
Žlutý vosk
Je to včelí vosk získaný roztavením stěn pláství vytvořených včelou medonosnou, Apis mellifera L., v horké vodě, zbavený cizích příměsí.
Vlastnosti
Žluté nebo světle hnědé kousky nebo destičky, na lomu jemně zrnité, matné, nikoli krystalické; pach nevýrazný, medový. Vosk bez chuti, nelepí se na zuby. Zahřátím v dlani měkne a stává se tvárným.
Je prakticky nerozpustný ve vodě; částečně se rozpouští v horkém lihu 90% (V/V) a v etheru, zcela se rozpouští v mastných olejích a silicích.
Relativní hustota je asi 0,96.
Zkoušky totožnosti
Teplota skápnutí (2.2.17). 61 C až 65 C. Zkoušená látka se rozpustí zahřátím na vodní lázni, nalije se na skleněnou desku a nechá se vychladnout na polotuhou hmotu. Kovový kelímek se vtlačí širším koncem do zkoušené látky, postup se opakuje tak dlouho, dokud není zkoušená látka vytlačována úzkým otvorem. Přebytek vosku se odstraní kopistkou a dovnitř se okamžitě vloží teploměr. Vytlačený vosk se odstraní. Po 12 h stání při obyčejné teplotě se stanoví teplota skápnutí.
Číslo kyselosti. 17 až 22. 2,00 g se v 250ml kuželové baňce smíchají s 40 ml xylenu R, přidá se několik varných kamínků a zahřívá se pod zpětným chladičem do rozpuštění. Přidá se 20 ml lihu 96% R, 0,5 ml fenolftaleinu RS1 a ještě horký roztok se titruje hydroxidem draselným v lihu 0,5 mol/l VS až do vzniku červeného zbarvení, které je stálé nejméně 10 s. Provede se slepá zkouška.
Číslo kyselosti se vypočítá podle vzorce:
28,05.n1 n2m,
v němž značí:
n1 - spotřebu hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS v mililitrech (vlastní stanovení),
n2 - spotřebu hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS v mililitrech (slepá zkouška),
m - navážku zkoušené látky v gramech.
Číslo esterové (2.5.2). 70 až 80.
Poměr čísel. Poměr čísla esterového k číslu kyselosti je 3,3 až 4,3.
Číslo zmýdelnění. 87 až 102. 2,00 g se v 250ml kuželové baňce smíchají s 30 ml směsi stejných objemových dílů xylenu R a lihu 96% R, přidá se několik varných kamínků a zahřívá se pod zpětným chladičem do rozpuštění. Přidá se 25,0 ml hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS a vaří se 3 h pod zpětným chladičem. Přidá se 1 ml fenolftaleinu RS1; ještě horký roztok se ihned titruje kyselinou chlorovodíkovou 0,5 mol/l VS. Roztok se během titrace několikrát zahřeje k varu. Provede se slepá zkouška.
Číslo zmýdelnění se vypočítá podle vzorce:
28,05.n2n1m,
v němž značí:
n1 - spotřebu kyseliny chlorovodíkové 0,5 mol/l PS v mililitrech (vlastní stanovení),
n2 - spotřebu kyseliny chlorovodíkové 0,5 mol/l PS v mililitrech (slepá zkouška),
m - navážku zkoušené látky v gramech.
Ceresin, parafiny a některé další vosky. 3,0 g se v 100ml baňce smíchají s 30 ml roztoku hydroxidu draselného R (40 g/l) v lihu 96% prostém aldehydů R a mírně se vaří 2 h pod zpětným chladičem. Zpětný chladič se odstraní a do baňky se ihned umístí teploměr. Baňka se vloží do vody 80 °C teplé a za stálého míchání se roztok nechá chladnout. Při teplotě vyšší než 65 °C nevzniká sraženina; roztok může opalizovat.
Glycerol a jiné polyoly. K 0,20 g se přidá 10 ml hydroxidu draselného v lihu RS a zahřívá se 30 min ve vodní lázni pod zpětným chladičem. Pak se přidá 50 ml kyseliny sírové zředěné RS; po ochlazení se zfiltruje. Baňka i filtr se promyjí kyselinou sírovou zředěnou RS. Spojené filtráty a promývací tekutiny se zředí kyselinou sírovou zředěnou RS na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se ve zkumavce smíchá s 0,5 ml roztoku jodistanu sodného R (10,7 g/l) a nechá se 5 min stát. Přidá se 1,0 ml fuchsinu RS. Případně vzniklá sraženina zmizí. Zkumavka se vloží do kádinky naplněné vodou 40 °C teplou. Nechá se chladnout a pozoruje se 10 min až 15 min. Modrofialové zbarvení zkoušeného roztoku není intenzivnější než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 1,0 ml roztoku glycerolu R (0,01 g/l) v kyselině sírové zředěné RS (0,5 %, počítáno jako glycerol).
† Cetirizini dihydrochloridum [image omitted]
Cetiriziniumdichlorid
[image omitted]
| C21H27Cl3N2O3 | Mr 461,81 | CAS 83881-52-1 |
|---|---|---|
Je to (RS)-4-(4-chlorbenzhydryl)-1-acetoxyethylpiperaziniumdichlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 100,5 % sloučeniny C21H27Cl3N2O3.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v acetonu a v dichlormethanu.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: B a D.
Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).
A. 20,0 mg se rozpustí v 50 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou kyselinou na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 210 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 231 nm. Specifická absorbance v maximu je 359 až 381.
B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety cetiriziniumdichloridu CRL.
C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF254R.
Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5 ml.
Porovnávací roztok (a). 10 mg cetiriziniumdichloridu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5 ml.
Porovnávací roztok (b). 10 mg chlorphenaminmaleinatu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5 ml. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 1 ml porovnávacího roztoku (a).
Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 17,5% RS, methanolu R a dichlormethanu R (1 + 10 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu studeného vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.
D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 1,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok HŽ7 (2.2.2, Metoda II).
Hodnota pH (2.2.3). 1,2 až 1,8; měří se roztok S.
Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. 20,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 5,0 mg cetiriziniumdichloridu CRL a 5,0 mg cetirizinu nečistoty A CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 2,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- nerezové ocelové kolony 0,25 m dlouhé a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 μm),
- mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů kyseliny sírové zředěné RS, vody R a acetonitrilu R (0,4 + 6,6 + 93); průtoková rychlost je 1 ml/min,
- spektrofotometrického detektoru, 230 nm.
Nastříkne se odděleně 20 μl porovnávacího roztoku (a). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška píků byla okolo 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi prvním píkem (cetirizin) a druhým píkem (cetirizin nečistota A) není menší než 3 a faktor symetrie není větší než 2,0.
Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (b) a chromatografie se provádí po dobu odpovídající nejméně 3násobku retenčního času cetirizinu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %); součet ploch všech těchto píků, kromě hlavního píku, není větší než 1,5násobek plochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %). K píkům s plochou menší než 0,1násobek plochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) se nepřihlíží.
Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 1,0 ml základního roztoku olova (10 g Pb/ml).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
0,100 g se rozpustí v 70 ml směsi objemových dílů vody R a acetonu R (30 + 70) a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) do druhé inflexe. Provede se slepá zkouška.
1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 15,39 mg C21H27Cl3N2O3.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.
Nečistoty
[image omitted]
A. (RS)-1-(4-chlorbenzhydryl)piperazin,
[image omitted]
B. kyselina (RS)-2-[4-(4-chlorbenzhydryl)piperazin-1-yl]octová,
[image omitted]
C. kyselina (RS)-2-{2-[4-(2-chlorbenzhydryl)piperazin-1-yl]ethoxy}octová,
[image omitted]
D. bis(4-chlorbenzhydryl)piperazin,
[image omitted]
E. kyselina (RS)-2-{2-[2-[4-(4-chlorbenzhydryl)piperazin-1-yl]ethoxy]} octová (ethoxycetirizin),
[image omitted]
F. kyselina (RS)-2-{2-[(4-benzhydryl)piperazin-1-yl]ethoxy}octová.
Cetostearomacrogolum [image omitted]
Cetostearomakrogol
Synonymum. Macrogoli aetherum cetostearylicum
Je to směs etherů směsných makrogolů s lineárními mastnými alkoholy, hlavně cetylstearylalkoholem. Může obsahovat volné makrogoly a proměnné množství volného cetylstearylalkoholu. Množství ethylenoxidu zreagovaného s cetylstearylalkoholem je 2 až 33 oxyethylenových jednotek na molekulu (jmenovitá hodnota).
Vlastnosti
Bílá nebo nažloutlá voskovitá mazlavá hmota, pelety, zrnka nebo vločky.
Cetostearomakrogol s nízkým počtem oxyethylenových jednotek v molekule je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96% a v dichlormethanu.
Cetostearomakrogol s vyšším počtem oxyethylenových jednotek v molekule je dispergovatelný nebo dobře rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96% a v dichlormethanu.
Tuhne při 32 °C až 52 °C.
Zkoušky totožnosti
A. Zkouška Číslo hydroxylové, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
B. Zkouška Číslo jodové, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
C. Zkouška Číslo zmýdelnění, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.
Zkoušený roztok. Množství zkoušené látky podle následující tabulky 1 se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1 + 9) a zředí se touto směsí na 75 ml.
Tab. 1.
| Počet oxyethylenových jednotek na molekulu (jmenovitá hodnota) | Navážka v g |
|---|---|
| 2 - 6 | 5,0 g |
| 10 - 22 | 10,0 g |
| 25 - 33 | 15,0 g |
Přidá se 60 ml hexanu R a protřepává se 3 min. Tvorbu pěny lze potlačit přídavkem několika kapek lihu 96% R. Hexanová vrstva se zfiltruje přes síran sodný bezvodý R, filtr se promyje třikrát 10 ml hexanu R a spojené filtráty se odpaří do sucha. 0,05 g vysušeného zbytku se rozpustí v 10 ml methanolu R (v některých případech roztok opalizuje).
Porovnávací roztok. 25 mg stearylalkoholu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 25 ml.
Odděleně se nanese po 20 μl zkoušeného a porovnávacího roztoku a vyvíjí se ethylacetatem R po dráze 15 cm. Pak se vrstva usuší a postříká se zkoumadlem vanilin-kyselina sírová připraveným následujícím způsobem: 0,50 g vanilinu R se rozpustí v 50,0 ml lihu 96% R a zředí se kyselinou sírovou R na 100,0 ml. Pak se vrstva usuší na vzduchu, zahřívá se 15 min při asi 130 °C a nechá se vychladnout na vzduchu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je několik skvrn, z nichž jedna odpovídá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.
E. 0,1 g se rozpustí nebo disperguje v 5 ml lihu 96% R, přidají se 2 ml vody R, 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, 10 ml chloridu barnatého RS1 a 10 ml roztoku kyseliny fosfomolybdenové R (100 g/l); vznikne sraženina.
Zkoušky na čistotu
Vzhled roztoku. 5 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 50 ml. Tento roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ5 (2.2.2, Metoda II).
Zásaditě reagující látky. 2,0 g se rozpustí v horké směsi 10 ml vody R a 10 ml lihu 96% R a přidá se 0,1 ml modři bromthymolové RS1. Ke změně zbarvení indikátoru na žluté se spotřebuje nejvýše 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS.
Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 1,0; stanoví se s 5,0 g zkoušené látky.
Číslo hydroxylové (2.5.3, Metoda A). Vyhovuje hodnotám uvedeným v tabulce 2.
Tab. 2.
| Počet oxyethylenových jednotek na molekulu (jmenovitá hodnota) | Číslo hydroxylové |
|---|---|
| 2 | 150 - 180 |
| 3 | 135 - 155 |
| 5 - 6 | 100 - 134 |
| 10 | 75 - 90 |
| 12 | 67 - 77 |
| 15 | 58 - 67 |
| 20 | 45 - 55 |
| 22 | 41 - 51 |
| 25 | 36 - 46 |
| 30 - 33 | 32 - 40 |
Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 2,0.
Číslo zmýdelnění (2.5.6). Nejvýše 3,0; stanoví se s 10,0 g zkoušené látky.
1,4-Dioxan. Nejvýše 10 μg/g. Stanoví se postupem uvedeným ve stati Zbytková rozpouštědla (2.4.24).
Ethylenoxid. Nejvýše 1 μg/g; stanoví se head-space plynovou chromatografií (2.2.28).
Zkoušený roztok. 1,00 g zkoušené látky (mT) se přenese do lahvičky vhodného objemu, přidá se 1,0 ml vody R, a je-li třeba, zahřívá se asi 10 min při 50 °C.
Porovnávací roztok (a). 1,00 g (mR) zkoušené látky se přenese do lahvičky vhodného objemu, přidá se 0,20 g ochlazeného ethylenoxidu RS a 0,8 ml vody R. Je-li třeba, zahřívá se asi 10 min při 50 °C. Porovnávací roztok (b). K 0,1 g ethylenoxidu RS v lahvičce vhodné velikosti se přidá 0,1 ml čerstvě připraveného roztoku acetaldehydu R (0,01 g/l).
Lahvičky se ihned uzavřou zátkou s butyl-kaučukovou membránou a zátka se upevní hliníkovým nebo teflonovým uzávěrem. Obsah lahviček se homogenizuje protřepáním.
Nástřik statického head-space postupu se obvykle provádí za použití:
- rovnovážné teploty: nejméně 70 °C,
- doby ohřevu: 45 min,
- teploty převodové kapiláry: 75 °C,
- nosného plynu: helia pro chromatografii R nebo dusíku pro chromatografii R,
- doby tlakování: 30 s,
- objemu nástřiku: 1 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- kapilární skleněné nebo křemenné kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,32 mm s vnitřním povrchem potaženým 1,0μm vrstvou polydimethylsiloxanu R,
- helia pro chromatografii R nebo dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové lineární rychlosti asi 20 cm/s a dělicím poměru 1 : 20,
- plamenoionizačního detektoru.
Teplota kolony se udržuje 5 min na 50 °C, pak se zvyšuje rychlostí 30 °C/min do 230 °C a 5 min se udržuje na 230 °C, přičemž teplota nástřikového prostoru se udržuje na 150 °C a teplota detektoru na 250 °C.
Nastříkne se 1 ml plynné fáze porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výšky dvou hlavních píků na chromatogramu nebyly menší než 15 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky ethylenoxidu a acetaldehydu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je nejméně 2,0 a jestliže poměr signálu píku ethylenoxidu na stejném chromatogramu k signálu pozadí je nejméně 10.
Nastříkne se odděleně vhodný objem (např. 1 ml) plynné fáze zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a). Postup se opakuje ještě dvakrát. Na chromatogramu zkoušeného roztoku průměrná plocha píku odpovídajícího ethylenoxidu není větší než polovina průměrné plochy píku odpovídajícího ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka ploch tří nástřiků porovnávacího roztoku (a) je nejvýše 15 %.
Obsah ethylenoxidu v μg/g se vypočítá podle vztahu:
ATAR.mT-AT.mR,
v němž značí:
AT - plochu píku odpovídajícího ethylenoxidu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
AR - plochu píku odpovídajícího ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.
Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech.
Označování
V označení na obalu se uvede počet oxyethylenových jednotek na molekulu cetylstearylalkoholu (jmenovitá hodnota).
Cetostearylis isononanoas [image omitted]
Cetostearylisononanoat
Je to směs esterů cetylstearylalkoholu s kyselinou isononanovou, hlavně kyselinou 3,5,5-trimethylhexanovou.
Vlastnosti
Čirá bezbarvá nebo slabě nažloutlá kapalina. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96% a v etheru petrolejovém, mísí se s mastnými oleji a s tekutým parafinem.
Viskozita je 15 mPa.s až 30 mPa.s, relativní hustota je 0,85 až 0,86 a index lomu je 1,44 až 1,45.
Zkoušky totožnosti
A. Po ochlazení pod 15 °C vzniká zákal.
B. Zkouška Číslo zmýdelnění, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. pro cetostearylisononanoat.
Zkoušky na čistotu
Vzhled. Zkoušená látka je čirá (2.2.1) a není intenzivněji zbarvena než porovnávací barevný roztok Ž6 (2.2.2, Metoda I).
Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 1,0; stanoví se s 5,0 g.
Číslo hydroxylové (2.5.3). Nejvýše 5,0 (Metoda A).
Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 1,0.
Číslo zmýdelnění (2.5.6). 135 až 148; stanoví se s 1,0 g zkoušené látky.
Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce D na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 10,0 g zkoušené látky.
Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech.
Cetrimidum [image omitted]
Cetrimid
[image omitted]
(n = 11, 13, 15)
| CAS 8044-71-1 |
|---|
Je to trimethyltetradecylamoniumbromid a může obsahovat malé množství dodecyl- a hexadecyltrimethylamoniumbromidů. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 96,0 % až 101,0 % alkyltrimethylamoniumbromidů, vyjádřených jako C17H38BrN (Mr 336,40).
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý objemný sypký prášek. Je snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.
Zkoušky totožnosti
A. 0,25 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 25,0 ml. Absorbance roztoku (2.2.25) měřená při 260 nm až 280 nm není větší než 0,05.
B. 5 mg se rozpustí v 5 ml tlumivého roztoku o pH 8,0 a vloží se proužek papíru se zelení methylovou R; po 5 min roztok vykazuje intenzivnější zelenomodré zbarvení než kontrolní roztok, připravený současně stejným způsobem.
C. Roztok S, viz Zkoušky na čistotu, při třepání silně pění.
D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu silanizovaného HF254R.
Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5 ml.
Porovnávací roztok. 0,10 g trimethyltetradecylamoniumbromidu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5 ml.
Na vrstvu se odděleně nanese po 1 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R, roztoku octanu sodného R (270 g/l) a methanolu R (20 + 35 + 45) po dráze 12 cm. Vrstva se vysuší proudem horkého vzduchu, nechá se ochladit, vystaví se působení jodových par a pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.
E. Vyhovuje zkoušce (a) na bromidy (2.3.1).
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 2,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 100 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 50 ml roztoku S se přidá 0,1 ml červeně bromkresolové RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS nebo 0,1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.
Aminy a aminové soli. 5,0 g se rozpustí ve 30 ml směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l VS a methanolu, R (1 + 99) a přidá se 100 ml 2-propanolu R. Roztokem se nechá pomalu probublávat dusík R a postupně se přidá 15,0 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l VS a zaznamená se potenciometrická titrační křivka (2.2.20). Jestliže křivka vykazuje dva inflexní body, není spotřeba odměrného roztoku mezi těmito body větší než 2,0 ml.
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 2,0 %; 1,000 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
2,000 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. 25,0 ml tohoto roztoku se převede do dělicí nálevky, přidá se 25 ml chloroformu R, 10 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS a 10,0 ml čerstvě připraveného roztoku jodidu draselného R (50 g/l). Směs se protřepe, chloroformová vrstva se oddělí a odstraní se. Vodná vrstva se protřepe třikrát s 10 ml chloroformu R a chloroformová vrstva se vždy odstraní. Potom se přidá 40 ml kyseliny chlorovodíkové R, nechá se ochladit a titruje se jodičnanem draselným 0,05 mol/l VS do vymizení tmavě hnědého zbarvení. Přidají se 2 ml chloroformu R a pokračuje se v titraci za silného protřepávání, dokud se barva chloroformové vrstvy dále nemění. Provede se slepá zkouška za použití směsi 10,0 ml čerstvě připraveného roztoku jodidu draselného R (50 g/l), 20 ml vody R a 40 ml kyseliny chlorovodíkové R.
1 ml jodičnanu draselného 0,05 mol/l VS odpovídá 33,64 mg C17H38BrN.
Cetylpyridinii chloridum [image omitted]
Cetylpyridiniumchlorid
[image omitted]
| C21H38ClN . H2O | Mr 358,01 | CAS 6004-24-6 |
|---|---|---|
Je to monohydrát 1-hexadecylpyridiniumchloridu. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 96,0 % až 101,0 % sloučeniny C21H38ClN.
Vlastnosti
Bílý prášek, slabě mýdlový na dotek. Je dobře rozpustný ve vodě a v lihu 96%, velmi těžce rozpustný v etheru. Vodné roztoky při třepání silně pění.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: B a D.
Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).
A. 0,10 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 240 nm až 300 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 259 nm a dvě prodlevy při asi 254 nm a při asi 265 nm. Specifická absorbance v maximu je 126 až 134, počítáno na bezvodou látku.
B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem cetylpyridiniumchloridu CRL. Měří se látky v pevném stavu.
C. K 5 ml hydroxidu sodného zředěného RS se přidá 0,1 ml modři bromfenolové RS, 5 ml chloroformu R a protřepe se; chloroformová vrstva je bezbarvá. Přidá se 0,1 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, a protřepe se; chloroformová vrstva se zbarví modře.
D. Roztok S vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 1,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 100 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a je bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Kysele reagující látky. K 50 ml roztoku S se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS. Ke změně zbarvení indikátoru se použije nejvýše 2,5 ml hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS.
Aminy a aminové soli. 5,0 g se rozpustí zahřátím ve 20 ml směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l VS a methanolu R (3 + 97) a přidá se 100 ml 2-propanolu R. Roztokem se nechá pomalu probublávat dusík R a postupně se přidává 12,0 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l VS a zaznamenává se potenciometrická titrační křivka (2.2.20). Jestliže křivka vykazuje dva inflexní body, není spotřeba odměrného roztoku mezi těmito body větší než 5,0 ml. Jestliže křivka nevykazuje inflexní bod, zkoušená látka nevyhovuje zkoušce. Jestliže křivka vykazuje jeden inflexní bod, zkouška se opakuje s tím, že před titrací se přidají 3,0 ml roztoku dimethyltetradecylaminu R (25 g/l) v 2-propanolu R Pokud titrační křivka vykazuje jen jeden inflexní bod i po tomto přidání, látka nevyhovuje zkoušce.
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 4,5 % až 5,5 %; stanoví se s 0,300 g zkoušené látky.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
2,000 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. 25,0 ml tohoto roztoku se převede do dělicí nálevky, přidá se 25 ml chloroformu R, 10 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS a 10,0 ml čerstvě připraveného roztoku jodidu draselného R (50 g/l). Směs se protřepe, chloroformová vrstva se oddělí a odstraní se. Vodná vrstva se protřepe třikrát s 10 ml chloroformu R a chloroformová vrstva se vždy odstraní. Potom se přidá 40 ml kyseliny chlorovodíkové R, nechá se ochladit a titruje se jodičnanem draselným 0,05 mol/l VS do vymizení tmavě hnědého zbarvení. Přidají se 2 ml chloroformu R a pokračuje se v titraci za silného protřepávání, dokud se barva chloroformové vrstvy dále nemění. Provede se slepá zkouška za použití směsi 10,0 ml čerstvě připraveného roztoku jodidu draselného R (50 g/l), 20 ml vody R a 40 ml kyseliny chlorovodíkové R.
1 ml jodičnanu draselného 0,05 mol/l VS odpovídá 34,0 mg C21H38ClN.
Chamomillae romanae flos [image omitted]
Květ heřmánku římského
Synonyma. Flos chamomillae romanae, Anthodium chamomillae romanae
Je to usušený úbor plnokvětých kulturních odrůd druhu Chamaemelum nobile (L.)ALL. (Anthemis nobilis L.). Obsahuje nejméně 7 ml silice v 1 kilogramu drogy.
Vlastnosti
Droga výrazného, charakteristického pachu. Úbory bílé až nažloutle šedé, polokulovité, jednotlivé. Na kuželovitém, plném lůžku jednotlivé květy, každý s průsvitnou plevinou.
Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.
Zkoušky totožnosti
A. Úbory o průměru 8 mm až 20 mm; květní lůžko plné; bazální část květního lůžka kryta zákrovem tvořeným dvěma nebo třemi řadami silných, střechovitě se kryjících kališních lístků s kožovitými okraji. Většina květů jazykovitých, ve střední části úboru několik světle žlutých, trubkovitých květů. Jazykovité květy matně bílé, kopinaté, semeník spodní, tmavě hnědý; čnělka nitkatá, blizna dvoulaločná; trubkovité květy mají pěticípou korunu, pět srostlých, zákorunních tyčinek; gyneceum stejné jako u jazykovitých květů.
B. Úhor se rozdělí na jednotlivé části. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Všechny části úboru s četnými, malými, žlutě se lesknoucími žláznatými chlupy. Zákrovní lístky a pleviny mají pokožkové buňky uspořádané v podélných řadách; buňky na bázi ztlustlé, kryté kuželovitými chlupy asi 500 μm dlouhými. Chlupy tvořeny třemi až čtyřmi velmi krátkými, bazálními buňkami a dlouhou, ohnutou, koncovou buňkou asi 20 μm širokou. Koruna jazykovitých květů z papilózních buněk se zvrásněnou kutikulou. Semeníky obou druhů na bázi s jednořadým prstencem ztlustlých buněk. Květní lůžko a semeníky obsahují malé drúzy šťavelanu vápenatého. Pylová zrna o průměru asi 35 μm, kulovitá, trojhranná, se třemi klíčními pory a ostnitou exinou.
C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.
Zkoušený roztok. 0,5 g práškované drogy (710) se smíchá s 10 ml methanolu R a zahřívá se 5 min ve vodní lázni při 60 °C za častého protřepávání. Po ochlazení se zfiltruje.
Porovnávací roztok. 2,5 mg apigeninu R a 2,5 mg apigenin-7-glukosidu R se rozpustí v 10 ml methanolu R.
Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů po 10 μl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, vody R a 1-butanolu R (17 + 17 + 66) po dráze 10 cm. Vrstva se suší 5 min při 100 °C až 105 °C, ještě horká se postříká roztokem difenylboryloxyethylaminu R (10 g/l) v methanolu R (asi 10 ml pro desku 200 mm x 200 mm) a pak stejným objemem roztoku makrogolu 400 R (50 g/l) v methanolu R. Po 30 min se pozoruje v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je v horní třetině skvrna se žlutozelenou fluorescencí (apigenin) a ve střední části skvrna s nažloutlou fluorescencí (apigenin-7-glukosid). Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny odpovídající polohou a fluorescencí skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku (apigenin a apigenin-7-glukosid); nad skvrnou apigenin-7-glukosidu je skvrna s nahnědlou fluorescencí (luteolin); těsně pod skvrnou apigenin-7-glukosidu je skvrna s lehce nahnědlou fluorescencí (apiin); těsně pod skvrnou apiinu je skvrna s jasně modrou fluorescencí a pod ní opět skvrna s jasně modrou fluorescencí; na chromatogramu mohou být i další méně výrazné skvrny.
Zkoušky na čistotu
Průměr úborů. Nejvýše 3 % úborů o průměru menším než 8 mm.
Znehodnocené úbory. Nejsou přítomny hnědé nebo ztmavlé úbory.
Voda, stanovení destilací (2.2.13). Nejvýše 10,0 %; stanoví se s 20,0 g nerozdrobněné drogy.
Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 8,0 %.
Stanovení obsahu
Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12). 20,0 g nerozdrobněné drogy se destiluje 3 h rychlostí 3 ml/min až 3,5 ml/min v 500ml baňce se 250 ml vody R; do dělené trubice se přidá 0,50 ml xylenu R.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
† Chlorali hydras [image omitted]
Chloralhydrát
Synonymum. Chloralum hydratum
Cl3C - CH(OH)2
| C2H3Cl3O2 | Mr 165,40 | CAS 302-17-0 |
|---|---|---|
Je to 2,2,2-trichlor-1,1-ethandiol. Obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C2H3Cl3O2.
Vlastnosti
Bezbarvé průsvitné krystaly. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96% a v etheru.
Zkoušky totožnosti
A. 10 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se smíchá s 2 ml hydroxidu sodného zředěného RS; směs se zakalí a při zahřátí je cítit chloroform.
B. K 1 ml roztoku S se přidají 2 ml sulfidu sodného RS; vznikne žluté zbarvení, které rychle přechází na červenohnědé. Po krátkém stání může vzniknout červená sraženina.
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 2,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 5,5; měří se roztok S.
Chloralalkoholát. 1,0 g se zahřívá s 10 ml hydroxidu sodného zředěného RS, zfiltruje se a po kapkách se přidává jod 0,05 mol/l RS do vzniku žlutého zbarvení. Potom se nechá 1 h stát; nevznikne žádná sraženina.
Chloridy (2.4.4). 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (100 μg/g).
Těžké kovy (2.4.8). 7,5 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).
Netěkavé látky. 2,00 g se odpaří na vodní lázni do sucha. Zbytek váží nejvýše 2 mg (0,1 %).
Stanovení obsahu
4,000 g se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 40,0 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS a nechá se 2 min stát. Po přidání 0,1 ml fenolftaleinu RS jako indikátoru se titruje kyselinou sírovou 0,5 mol/l VS. Zneutralizovaný roztok se za použití 0,2 ml chromanu draselného RS jako indikátoru titruje dusičnanem stříbrným 0,1 mol/l VS. Spotřeba hydroxidu sodného 1 mol/l PS v ml se vypočítá tak, že se od množství hydroxidu sodného použitého na počátku odečte spotřeba kyseliny sírové 0,5 mol/l PS v ml z první části titrace, ke které se připočítají dvě patnáctiny spotřeby dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS zjištěné při druhé části titrace.
1 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS odpovídá 0,1654 g C2H3Cl3O2.
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech.
Separandum.
† Chlorambucilum [image omitted]
Chlorambucil
[image omitted]
| C14H19Cl2NO2 | Mr 304,22 | CAS 305-03-3 |
|---|---|---|
Je to kyselina 4-{4-[bis(2-chlorethyl)amino]fenyl}máselná.
Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C14H19Cl2NO2.
Vlastnosti
Bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu a v lihu 96%.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: A a B.
Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).
A. Teplota tání (2.2.14) je 64 °C až 67 °C.
B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem chlorambucilu CRL.
C. K 0,4 g se přidá 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, promíchá se a nechá 30 min stát za občasného protřepání. Zfiltruje se a sraženina se promyje dvakrát 10 ml vody R, které se přidají k filtrátu. K 10 ml filtrátu spojeného s promývací tekutinou se přidá 0,5 ml tetrajodortuťnatanu draselného RS; vznikne světle hnědá sraženina. K dalším 10 ml spojeného filtrátu s promývací tekutinou se přidá 0,2 ml manganistanu draselného RS; ten se okamžitě odbarví.
D. 50 mg se rozpustí v 5 ml acetonu R a zředí vodou R na 10 ml. Přidá se 0,05 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 0,2 ml dusičnanu stříbrného RS2; ihned po přidání nevznikne žádná opalescence. Roztok se zahřeje na vodní lázni; vzniká opalescence.
Zkoušky na čistotu
Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF254R. Všechny operace se provádějí co nejrychleji, za ochrany před světlem. Roztoky se připraví v čas potřeby.
Zkoušený roztok. 0,2 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí acetonem R na 50 ml.
Porovnávací roztok (b). 25 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí acetonem R na 100 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů toluenu R, methanolu R, heptanu R a 2-butanonu R (40 + 25 + 20 + 20) po dráze 10 cm. Vrstva se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (2,0 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,000 g zkoušené látky.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
0,200 g se rozpustí v 10 ml acetonu R a přidá se 10 ml vody R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za použití 0,1 ml fenolftaleinu RS jako indikátoru.
1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 30,42 mg C14H19Cl2NO2.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.
† Chloramphenicoli natrii succinas [image omitted]
Sodná sůl chloramfenikolsukcinatu
Synonyma. Chloramphenicolum succinicum natricum, chloramfenikoljantaran sodný
[image omitted]
| C15H15Cl2N2NaO8 | Mr 445,19 | CAS 982-57-0 |
|---|---|---|
Je to směs s proměnlivým poměrem sodné soli [(2R,3R)-2-(2,2-dichloracetamido)-3-hydroxy-3--(4-nitrofenyl)propyl]hydrogensukcinatu a sodné soli [(1R,2R)-2-(2,2-dichloracetamido)-3-hydroxy-1-(4-nitrofenyl)propyl]hydrogensukcinatu. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C15H15Cl2N2NaO8.
Vlastnosti
Bílý nebo žlutobílý hygroskopický prášek. Je velmi snadno rozpustná ve vodě, snadno rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v etheru.
Zkoušky totožnosti
A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF254R.
Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí ve 2 ml acetonu R.
Porovnávací roztok (a). 20 mg chloramfenikoljantaranu sodného CRL se rozpustí ve 2 ml acetonu R.
Porovnávací roztok (b). 20 mg chloramfenikolu CRL se rozpustí ve 2 ml acetonu R.
Na vrstvu se nanese odděleně po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové zředěné RS, methanolu R a chloroformu R (1 + 14 + 85) po dráze 15 cm. Vrstva se nechá usušit na vzduchu a hodnotí se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou dvě hlavní skvrny, které svou polohou a velikostí odpovídají skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Jejich polohy se liší od polohy hlavní skvrny na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
B. Asi 10 mg se rozpustí v 1 ml lihu R 50% (V/V) přidají se 3 ml roztoku chloridu vápenatého R (10 g/l) a 50 mg zinku práškového R a zahřívá se 10 min na vodní lázni. Horký roztok se zfiltruje a ochladí. Přidá se 0,1 ml benzoylchloridu R a 1 min se třepe. Poté se přidá 0,5 ml chloridu železitého RS1 a 2 ml chloroformu R a protřepe se. Horní vrstva je světle fialově červená až purpurová.
C. 50 mg se rozpustí v 1 ml pyridinu R. Přidá se 0,5 ml hydroxidu sodného zředěného RS a 1,5 ml vody R. Zahřívá se 3 min na vodní lázni; vzniká červené zbarvení. Přidají se 2 ml kyseliny dusičné R a ochladí se pod tekoucí vodou. Přidá se 1 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l RS; pomalu vzniká bílá sraženina.
D. Vyhovuje zkoušce (a) na sodík (2.3.1).
Zkoušky na čistotu
Hodnota pH (2.2.3). 6,4 až 7,0; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,50 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). +5,0° až +8,0°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,50 g ve vodě R a zředěním vodou R na 10,0 ml.
Chloramfenikol a chloramfenikoldijantaran disodný. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).
Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 10,0 mg chloramfenikolu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml (roztok a'). 5,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 10,0 mg chloramfenikoldijantaranu disodného CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml (roztok b). 5,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (c). 25 mg zkoušené látky se rozpustí v mobilní fázi, přidá se 5 ml roztoku (a') a 5 ml roztoku (b') a zředí se mobilní fází na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
- mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku kyseliny fosforečné R (20 g/l), methanolu R a vody R (5 + 40 + 55), s průtokovou rychlostí 1,0 ml/min,
- spektrofotometrického detektoru, 275 nm,
- pevné injektorové smyčky, 20 μl.
Nastříkne se zkoušený roztok a všechny porovnávací roztoky. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dva píky odpovídající píkům na chromatogramech (a) a (b) zřetelně odděleny od píků odpovídajících dvěma hlavním píkům na chromatogramu zkoušeného roztoku. Podle potřeby se upraví obsah methanolu v mobilní fázi.
Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha píku odpovídajícího chloramfenikolu větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (2,0 %); plocha píku odpovídajícího chloramfenoldijantaranu disodnému není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,0 %).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 2,0 %; provede se s 0,500 g zkoušené látky.
Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Pyrogenní látky (2.6.8). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího pyrogenní látky, vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se vstřikuje na 1 kg hmotnosti králíka 2,5 ml roztoku zkoušené látky (2 mg/ml) ve vodě na injekci R.
Stanovení obsahu
0,200 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 500,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml. Změří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku v maximu při 276 nm.
Vypočítá se obsah C15H15Cl2N2NaO8; specifická absorbance je 220.
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech chráněna před světlem.
Separandum.
Označování
V označení na vnitřním a vnějším obalu se uvede, zda je látka:
- sterilní,
- prostá pyrogenních látek.
† Chloramphenicoli palmitas [image omitted]
Chloramfenikolpalmitat
Synonymum. Chloramphenicolum palmiticum
[image omitted]
| C27H42Cl2N2O6 | Mr 561,54 | CAS 530-43-8 |
|---|---|---|
Je to [(2R,3R)-2-(2,2-dichloracetamido)-3-hydroxy-3-(4-nitrofenyl)propyl]palmitat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C27H42Cl2N2O6.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý jemný mastný prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu, dobře rozpustný v etheru, mírně rozpustný v lihu 96%, velmi těžce rozpustný v hexanu.
Teplota tání je 87 °C až 95 °C.
Je polymorfní. Termodynamicky stabilní forma má po orálním podání jen malou biologickou dostupnost.
Zkoušky totožnosti
A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu H silanizovaného R.
Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí ve směsi 1 ml roztoku hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 5 ml acetonu R a nechá se 30 min stát. Poté se přidá 1,1 ml roztoku kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a 3 ml acetonu R.
Porovnávací roztok (a). 10 mg chloramfenikolu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 5 ml.
Porovnávací roztok (b). 10 mg kyseliny palmitové R se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 5 ml.
Porovnávací roztok (c). 10 mg zkoušené látky se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 5 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 4 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů roztoku octanu amonného R (100 g/l) a lihu 96% R (30 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a postříká se roztokem obsahujícím roztok dichlorfluoresceinu R (0,2 g/l) a roztok rhodamin B R (0,1 g/l) v lihu 96% R. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou tři skvrny, které mají shodnou polohu s hlavními skvrnami na chromatogramech porovnávacích roztoků (a), (b) a (c).
B. 0,2 g se rozpustí ve 2 ml pyridinu R. Přidají se 2 ml roztoku hydroxidu draselného R (100 g/l) a zahřeje se na vodní lázni; vznikne červené zbarvení.
C. 10 mg se rozpustí v 5 ml lihu 96% R a přidá se 4,5 ml kyseliny sírové zředěné RS a 50 mg zinku práškového R a nechá se 10 min stát. Případná usazenina se odstraní dekantací nebo filtrací. Roztok se ochladí v ledové vodě, přidá se 0,5 ml dusitanu sodného RS a nechá se 2 min stát. Pak se přidá 1 g močoviny R, 2 ml roztoku hydroxidu sodného koncentrovaného RS a 1 ml 2-naftolu RS; vzniká červené zbarvení.
Zkoušky na čistotu
Kysele reagující látky. 1,0 g se rozpustí zahřátím na 35 °C v 5 ml směsi stejných objemových dílů lihu 96% R a etheru R. K roztoku se přidá 0,2 ml fenolftaleinu RS. Ke vzniku růžového zbarvení trvajícího nejméně 30 s se spotřebuje nejvýše 0,4 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). +22,5° až +25,5°. Měří se roztok připravený rozpuštěním 1,25 g v ethanolu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.
Volný chloramfenikol. Nejvýše 450 μg/g; 1,0 g se za mírného zahřátí rozpustí v 80 ml xylenu R. Po ochlazení se roztok třikrát protřepe s 15 ml vody R. Spojené vodné výtřepky se zředí vodou R na 50 ml. K tomuto roztoku se přidá 10 ml toluenu R a protřepe se. Toluenová vrstva se po oddělení vrstev odstraní. Část vodné vrstvy se odstředí a změří se její absorbance (A) (2.2.25) v maximu při 278 nm proti kontrolnímu roztoku získanému při slepé zkoušce, jehož absorbance není větší než 0,05.
Obsah volného chloramfenikolu v mikrogramech na gram se vypočítá podle vzorce:
A·1045,96,
Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF254 R.
Zkoušený roztok. 0,1 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 20 mg izomerního chloramfenikolpalmitatu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí acetonem R na 10 ml.
Porovnávací roztok (b). 20 mg chloramfenikoldipalmitatu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí acetonem R na 10 ml.
Porovnávací roztok (c). 5 mg chloramfenikolu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí acetonem R na 10 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R, chloroformu R a cyklohexanu R (10 + 40 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a hodnotí se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku nejsou žádné skvrny izomerního chloramfenikolpalmitatu a chloramfenikoldipalmitatu intenzivnější než skvrny na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b) (2,0 %) a žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrn izomeru chloramfenikolpalmitatu a chloramfenikoldipalmitatu, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,5 %).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h za tlaku nepřevyšujícího 0,1 kPa nad oxidem fosforečným R při teplotě 80 °C.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
90,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 250,0 ml. Změří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku v maximu při 271 nm. Vypočítá se obsah C27H42Cl2N2O6; specifický absorpční koeficient je 178.
Uchovávání
Chráněn před světlem.
Separandum.
Nečistoty
A. (1R,2R)-2-(2,2-dichloracetamido)-3-hydroxy-1-(4-nitrofenyl)propylpalmitat (izomer chloramfenikolpalmitatu),
B. chloramfenikoldipalmitat.
† Chloramphenicolum [image omitted]
Chloramfenikol
[image omitted]
| C11H12Cl2N2O5 | Mr 323,13 | CAS 56-75-7 |
|---|---|---|
Je to 2,2-dichlor-N-[(1R,2R)-2-hydroxy-1-hydroxymethyl-2-(4-nitrofenyl)ethyl]acetamid, produkovaný určitými kmeny mikroorganismu Streptomyces venezuelae ve vhodné půdě. Je připravován převážně synteticky. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C11H12Cl2N2O5.
Vlastnosti
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.
Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla.
e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)